Otec bere do ruky sekeru s tím, že utne palici tomu, kdo za to může, matka lomí rukama a hořekuje a všichni pobíhají po domě a dělají parádní zmatek. Dcera svého miláčka nepřivedla, neb zná svého prchlivého otce a ona by ráda svého ženicha zdravého, ale hlavně celého, v jednom kuse. A ženich s useknutou palicí…
Nejlépe se na to vyspat a druhý den řešit vše v klidu. Tedy pomyslném, protože otec neustále vyhrožuje fyzickým násilím, což je dle dcery velká změna k lepšímu. Už proto, že táta netřímá sekeru a již hovoří jen o ublížení, což je lepší než dekapitace, ať už je provedena čímkoli. A nakonec pár facek se dá vydržet a ten její přece tvrdí, že se pro ni odváží všeho. No, jo, přemítá mladá nevěsta, ale to říkalm když ještě neviděl našeho tátu vzteklého. Nu, uvidíme.
Matka sice stále ještě naříká, ale už v duchu chystá proslov, co tomu ženichovi řekne. Nu a další den je to ještě klidnější a za týden táta už ani neví, co to sekera je a máma velí dceři, aby přivedla ženicha ukázat, že zabije husu. Táta prohlásí, že husa přece nemůže za to, že je dcera rapl, načež matka podotkne že má být po kom a je zase veselo. Nakonec však přece jen přijde den, kdy se ženich dostaví v plné kráse i s pugétem, který naškubal u sousedů včera v noci, neb nechtěl být nikým spatřen.
Nu, první návštěva dopadá vcelku dobře, ženich, takto nemovitý student již popíjí s otcem domácí borovičku a plánuje se svatba. Peněz moc není a není ani na čem šetřit. Teprve až všichni zjistí, kolik by stály svatební šaty, dostávají mrtvičný záchvat a pokoušejí se o ně mrákoty. Naštěstí je však zde půjčovna svatebních šatů, kde jim vyjdou vstříc a vlastně tak celou nastávající veselku zachrání.
Zde je poučení pro čtenáře, kteří jsou v podobné situaci a jsou praktičtí. Vědí, že svatební šaty se stejně dají použít jen jednou, tedy jaksi ty, které panny nevěsty budou mít na sobě, a proto půjčovnu a její služby využijí i pro pana ženicha.
