Tato květinka byla objevena v Tanzánii synem ředitele Královské botanické zahrady v Německu. Ze základní modré, růžové a bílé barvy byly vyšlechtěny nové odrůdy různých barev, jednoduchých nebo plnokvětých. Během dalších let se tato rostlinka dostala do celého světa. Dokonce začaly vznikat kluby amatérských pěstitelů fialek. Rostlina dorůstá výšky 15 cm a průměru 20 – 40 cm. Některé odrůdy i většího průměru. Má křehké chlupaté listy.
Fialkapotřebuje teplotu 20 – 25°C. Nesnáší průvan a náhlé změny teploty. Přizpůsobí se však světlým a suchým místům. Při teplotě pod 10°C přestane růst a uhyne. Pro dobrý růst potřebuje lehký provzdušněný substrát, většinou se dá koupit speciální substrát určený pro fialky. Mají rády zvýšenou vlhkost vzduchu, v teplém a suchém vzduchu se jim nedaří. Můžeme je rosit, čímž zároveň fialkám smýváme nečistoty z listů.
Africké fialkynesnáší přemokření, protože jim zahnívají kořeny a následně hynou. Zaléváme asi dvakrát týdně do misky a jednou za měsíc zalijeme rostlinku vrchem, aby se propláchly nahromaděné soli z povrchu zeminy. Jako všechny pokojové rostliny, zaléváme i fialku vodou pokojové teploty a nikdy ne studenou. Hnojení fialek musí být vyvážené. Přidáváme dusík, draslík a fosfor.
Africká fialka má výhodu, nepotřebuje vegetační klid. Od listopadu do března kvete jen minimálně nebo vůbec. Abychom podpořili kvetení a růst, na jaře ji přesadíme.
Množení fialekje velmi jednoduché. Stačí utrhnout zelený list s asi dvoucentimetrovým stonkem a dát ho do vody zakořenit. Jakmile zakoření, můžeme jej zasadit přímo do připraveného substrátu. Množení semenem je velmi složité, proto se využívá jen při šlechtění.
Ani fialce se choroby nevyhýbají, proto je vhodné je často kontrolovat. Například hniloba krčku způsobená špatným zaléváním nebo třeba padlí. Často ji také napadají mšice, molice a třásněnky.
Pokud ji umístíme do tmavé místnosti, tak nám nepokvete, ale jen jí porostou listy.
Tak krásná rostlinka. Jen je škoda, že nevoní.
