„Jee, mami ten je krásný, můžeme ho mít doma?“ Poměrně velká část dětí již v předškolním věku zatouží po zvířátku. Většinou se tedy jedná o pejska. Vidí v něm kamaráda se kterým si mohou hrát a mazlit se, ale bohužel už nevidí tu starost, která s úžasným mazlíkem je. Proto stále ráda tvrdím, že by se mělo rozhodovat s rozvahou. Přeci jenom se jedná o člena rodiny a to co by měli rodiče zvážit jako první je zda celá rodina je schopná postarat se o blaho tohoto tvorečka. Je na místě se klidně poradit v rodinném kruhu, třeba si jednoho večera sednout všichni ke stolu a říct si všechna pro a proti.
Klidně si sepsat jednotlivé body, kdo co kdy bude dělat, ať máte jasno. Jelikož pokud uděláte unáhlené rozhodnutí, tak je možné, že později budete před rozhodnutím dát psíka pryč, ať už je to z jakéhokoliv důvodu. A takto končí spousty psů v útulcích. A věřte, že některý z nich už žádnou rodinu nenaleznou a to jen díky tomu, že jsou třeba už odrostlý a každý by chtěl spíše štěňátko. Pokud již máte rozhodnuto a uznáte tedy za vhodné, že ho pořídíte, tak jsou zde další kritéria na zvážení.
Jaké jsou vaše možnosti. Jestli bydlíte v bytě, tak by mělo být tabu pořizovat si psa velkého plemene. Tudíž budeme koukat na rasy jako je malý knírač, mopsík nebo různé rasy teriérů. Ale i takový malý potřebují mít dostatečný pohyb. Takže pravidelné venčení a dlouhé procházky vás neminou. U větších a temperamentnějších plemen je dobré mít zahradu. Dostatek prostoru k tomu, aby se pes tzv. vylítal. Možná je dobré vzít v úvahu i cvičák nebo nějaký psí sport, například agility. Dobré je znát i povahové rysy daného plemene. Pokud je rodina sportovně založená, tak se budou k nim hodit spíše ovčáci než maltézačci. Nenechávejte ani sebemenší detail při výběru náhodě. A pokud se stane, že dítě starání se omrzí, tak si buďte jistí, že to i tak zvládnete.
